Proč jsem se stala kameramankou a co mě na tom baví nejvíc

Seděla jsem v kině, když to přišlo. Byl to film, který mě zasáhl tak silně, že jsem v půlce promítání věděla – chci točit filmy. Do té chvíle jsem studovala management cestovního ruchu, psala výzkumné práce a přivydělávala si jako servírka. Ale v tu chvíli bylo jasno.

Nebyla jsem připravená. Neměla jsem kameru, školu, kontakty ani ponětí, co práce u filmu obnáší. Přesto jsem se přihlásila do kurzu filmové tvorby u Aerofilms, koupila první zrcadlovku Canon 77D a začala se učit za pochodu – práci s kamerou, střihem, zvukem.. Pamatuji si, jak jsem držela kameru poprvé a cítila se jako naprostý amatér. Ale bavilo mě to víc než cokoliv předtím.

První placené zakázky

Brzy přišly první placené projekty a postupně jsem poznávala, že mi nejvíc sedí dokumentaristika. Dostala jsem se tak k natáčení živých akcí a reportáží – eventů a kulturních akcí. Dává mi smysl zachycovat reálné události, místa a příběhy, jejichž zachycení nese hodnotu dnes i do budoucna.

Jak přistupuji k natáčení

Ke každému projektu přistupuji osobně. Před natáčením potřebuji pochopit, co událost znamená pro klienta a co má říct divákovi. Dobrá příprava je polovina úspěchu – to jsem se naučila na vlastní kůži.

Mým snem je jednou natočit celovečerní dokument. Zatím natáčím eventy a reportáže – a dělám to naplno.

🎥 Pokud hledáte kameramanku, která přijde připravená a odevzdá video, které budete moci používat ještě dlouho po skončení akce, ozvěte se.